Šetření o mobilitě v počátečním odborném vzdělávání

Jedním z hlavních úkolů sítě RerferNet pro rok 2016 bylo rozsáhlé šetření o mobilitě v počátečním odborném vzdělávání, které zpracoval Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce (Erasmus+) a programem Tandem (česko-německý program výměn). Byla aktualizována podrobná zpráva o mobilitě žáků v počátečním odborném vzdělávání z května 2015. Jejím cílem bylo zjistit a zhodnotit, jaká je situace v členských zemích EU ve čtyřech z celkem deseti klíčových tematických oblastí, které jsou definovány v Doporučení Evropské rady, dokumentu nazvaném Mládež v pohybu (2011).

Šetření bylo v letošním roce rozšířeno o dalších 50 otázek ze zbývajících 6 klíčových oblastí, mezi nimiž byla např. motivace k účasti na činnostech spojených s nadnárodní mobilitou ve vzdělávání, kvalita příležitostí k mobilitě, uzpůsobení programů podpory potřebám znevýhodněných žáků a studentů či úloha učitelů, školitelů, rodin, pracovníků s mládeží a mladých lidí, kteří již mají zkušenost s mobilitou a šíří povědomí o ní dál.

Průzkum proběhl v souvislosti se snahami Cedefopu o vytvoření tzv. Mobility Scoreboard, nového online nástroje, který umožňuje tvůrcům politik identifikovat překážky i slabá místa v politice i praxi. To, zda mobilita je či není součástí národní politiky odborného vzdělávání, se v jednotlivých zemích významně liší, pouze několik zemí zahrnulo příležitosti k mobilitě do svých vnitrostátních programů týkajících se vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Z průzkumu vyplývá, že v mnoha zemích jsou programy financované z evropských fondů (jako např. Erasmus+), jedinou dostupnou možností pro realizaci mobilit, a to i přes to, že zdroje jsou omezené a nedokážou pokrýt zájem.

Smyslem vzniku tohoto online nástroje je monitorovat přístup jednotlivých zemí k politice mobilit, ale také podpořit reformy v oblasti mobility v počátečním odborném vzdělávání, mobilitu v rámci programu Erasmus+ i další iniciativy v oblasti mobility obecně. Zásadní je přitom podpora kvality pracovní nebo studijní stáže a také podpora déletrvajících mobilit, ale zároveň i uznávání získaných a ověřených znalostí a dovedností.

Tento nástroj, který je společným dílem Cedefop a Eurydice, byl slavnostně spuštěn 8. prosince 2016 během Evropského týdne odborných dovedností. Je určen tvůrcům politik na evropské i národní úrovni, uživatelům mobility (školám a organizacím zajišťujícím vzdělávání a přípravu žáků v počátečním OV), poradenským organizacím, odborníkům, výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti. Přináší podrobné informace o podmínkách mobility v odborném vzdělávání v každé členské zemi. Analyzuje slabiny a nedostatky a identifikuje příklady dobré i špatné praxe, navrhuje případné reformní kroky.

Tzv. tabulka ukazatelů mobility v odborném vzdělávání a přípravě obsahuje informace o stávajících politikách a strukturách na podporu mobility studentů a učňů v počátečním odborném vzdělávání a přípravě v jednotlivých zemích. Nástroj je rozdělen do několika kategorií a obsažené informace se vztahují ke každé členské zemi, Norsku a Islandu. Zájemci si mohou vyzkoušet práci s tematickými mapami, které zobrazují aktuální situaci zemí v jednotlivých klíčových oblastech Doporučení; s Indikátory, které udávají, jak daleko jsou země vzdáleny od plné implementaci v souladu s Doporučením nebo s přehledovými tabulkami, které souhrnně ukazují, jaké jsou slabé a silné stránky vzhledem ke všem klíčovým tématům a umožňují vzájemné porovnání. K dispozici jsou zde i národní zprávy, které obsahují podrobné údaje o každé zemi a politická doporučení, a to včetně interpretačních tabulek. Je zde i barevně odlišené hodnocení (rating), které pomáhá určit různé úrovně implementace a případně navrhnout nezbytná opatření.

Co vyplývá z tabulky ukazatelů mobility?

Jednou z pozitivních zpráv, které přináší tabulka ukazatelů mobility v odborném vzdělávání a přípravě (OVP), jsou celkové dobré výsledky všech zúčastněných zemí dosažené v oblasti partnerství a financování mobilit: 27 zemí poskytuje žákům/studentům potřebné finance na realizaci zahraničních pobytů, 26 zemí také poskytuje finanční podporu organizátorům takových pobytů a 24 zemí podporuje celoevropská partnerství mezi institucemi OVP a firmami.

Úspěch a přínos mobilit je spojen s realizací programů EU, jako jsou Leonardo a Erasmus+. V mnoha zemích jsou tyto programy, jejichž financování je zajištěno z evropských fondů, jediným dostupným finančním opatřením pro realizaci zahraničních mobilit.

Méně úspěšný scénář odhalila tabulka mobility v oblasti uznávání dovedností a znalostí získaných v zahraničí: jen asi 12 zemí uznává více než tři typy výukových prvků a výsledků učení*, 19 zemí neposkytuje žádný nebo nabízí jen zdlouhavý mechanismus uznávání (tři měsíce i déle), zatímco 18 zemí neposkytuje studujícím informace o tom, kam mají směřovat své žádosti týkající se uznání jejich předchozího učení.

Opatření na zlepšení v této oblasti nemusí být nákladná. Může jít o rozšíření oblasti působnosti a postupů uznávání (které jsou v některých zemích v kompetenci poskytovatelů OVP včetně odborných škol), nastavení časového rámce pro tyto postupy a procedury, propagace a zviditelnění kontaktních informačních míst. Tato opatření vyžadují pouze omezené zdroje.

Práci s nástrojem Mobility Scoreboard si můžete vyzkoušet na tomto odkazu.

Zdroj: NÚV

Tabulka ukazatelů mobility rozlišuje země ve smyslu rozmanitosti výukových prvků a výsledků učení, které jsou zahrnuty v jejich přístupech k uznávání. Bere v úvahu šest výukových prvků a výsledků učení: kurzy, kreditní body, jednotky, moduly, programy a kvalifikace. Čím jsou ustanovení týkající se uznávání v dané zemi „velkorysejší“, tím lepší je mobilita žáků a studentů.